|
|
Bedřich Vašek a "křesťanská sociologie" v kontextu formování sociální nauky Církve v první polovině 20. století. Implikace pro 21. století
M. Demartini, Lenka ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent) ; Halama, Jindřich (oponent)
Disertační práce hledá odpověď na otázku po obsahu poněkud paradoxního sousloví "křesťanská sociologie" a konkrétně po obsahu křesťanské sociologie v koncepci olomouckého akademika první poloviny 20. století Bedřicha Vaška (1882-1959). Vzhledem k poznatkům, které přineslo samotné bádání je však zároveň původní teze doplněna otázkou, jaký je současný statut tohoto specifického oboru, nakolik se pod tímto názvem přestal pěstovat nejpozději do padesátých let 20. století. Oživení oboru v 80. letech 20. století ve zjevné reakci na metodologickou změnu II. vatikánského koncilu a nástupu postmoderní společnosti přineslo množství podnětů ke zkoumání vztahu historického fenoménu křesťanské sociologie a dnešních konceptů katolické perspektivy v sociologii, šířeji vztahu sociální nauky Církve, teologie a sociologie jak v mezinárodním, tak domácím prostředí. Specificky zvoleným metodickým postupem, jenž je kombinací studia autentických papežských dokumentů první poloviny 20. století, studia archivních materiálů vztažených k osobě Bedřicha Vaška, analýzy jeho děl a zároveň současných autorských a institucionálních výstupů nachází práce překvapivé paralely mezi historickými a současnými projekty křesťanské/katolické sociologie, ale také poukazuje na zcela nové možnosti pro propojování teologického a...
|
|
|
Kanonizace sv. Tomáše Akvinského
Štěpánek, Robert Benno ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Kanonizace svatého Tomáše Akvinského Anotace Tato práce se zabývá kanonizačním procesem Tomáše Akvinského ve vztahu k jeho specifickým okolnostem a k obecným dobovým zvyklostem na poli svatořečení. Zatímco u hrobu ctihodného mistra se děly zázraky a lidová úcta rostla, na západních univerzitách se rozhořel věroučný spor, který se dotkl i Tomášovy nauky. Případ byl vyřešen až po téměř padesáti letech, když papež Jan XXII. projevil zájem kanonizovat některou významnou osobnost dominikánského řádu. Volba padla na Tomáše. Minorité pod záštitou římského krále Ludvíka IV. Bavorského oponovali, ale papež prosadil svůj záměr a Tomášovo učení se tak stalo vůdčím proudem v teologii a v myšlení. Cílem práce je přiblížit dobová specifika kultu svatých a kanonizačních procesů, načrtnout stručnou historii Tomášovy cesty ke svatořečení a následných událostí a pokusit se rozklíčovat širší souvislosti procesu při současném posouzení významu jednotlivých aspektů. Práce vychází z kanonizačních dokumentů a opírá se o relevantní prameny a odbornou literaturu. Klíčová slova Kanonizace, kanonizační proces, kult svatých, Tomáš Akvinský, ostatky, translace, spor, dominikáni, Avignon, papež.
|
|
|
Ochrana osobnosti z hlediska právní filozofie a platného práva
Němec, Ronald ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Harvánek, Jaromír (oponent) ; Beran, Karel (oponent)
OCHRANA OSOBNOSTI Z HLEDISKA PRÁVNÍ FILOZOFIE A PLATNÉHO PRÁVA 1. Závěr Na právo se můžeme dívat ze dvou hlavních pohledů. Právo buď je jen soubor psaných pravidel, které jsou připraveny lidmi na základě jistých zájmů, nebo jde o soubor pravidel, které jsou sice psané, ale jejich podstata vychází z vyššího normativního systému. První pohled je pohledem současným. Současná právní věda preferuje platné právo jako soubor pravidel, uveřejněných ve sbírce zákonů. Co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Avšak tato právní filozofie vede k destabilizaci společnosti. Zákonodárce každý rok přijímá stovky novel a vytváří nové zákony, aby postihl nové skutečnosti, které se objevují ve společnosti. I přes snahu zákonodárce, je společnost stále nespokojenější s právním stavem společnosti. Společnost zjišťuje, že právo neplatí pro ty, kteří jsou schopni si najmout velké právní kanceláře, jenž jim dokáží nalézt mezeru v zákoně. I. Kant jako jeden z prvních nastínil problém mezi legalitou a legitimitou. Nejde však jen o otázku u zákonodárce, zdali činí legitimně i legálně, ale i u recipienta právní normy. Je každý legální úkon recipienta právního řádu České republiky legální i legitimní? Legální, pokud není v nesouladu s právním řádem, ano. Ale je i legitimní? A je i morální? juspozitivismu stačí jen ta skutečnost, že akt...
|
host ::
RSS.